Mix

Erotické povídky v kategorii Mix

Matčina vůle

Patrik a Karolína pocházeli z velice bohaté rodiny a jejich dětství se neslo ve znamení splnění každého přání. Vyrůstali v luxusu, co chtěli, toho se jim dostalo, stačilo jen říct: To chci! Odmala se stýkali se členy té nejvybranější společnosti, uměly se chovat i poroučet sluhům. Pak se ale stalo, že když jim bylo sedmnáct let, jejich matce diagnostikovali rakovinu v pokročilém stádiu. Její umírání bylo rychle, během několika měsíců odešla ze světa. číst dále →

Asistenční služba

Našel jsem si práci v agentuře, která nabízela za poplatek asistenční služby pro starší, nebo postižené lidi, nebo jen tak na zavolání, něco zařídit, vyzvednout někoho třeba na letišti, dovézt obědy, nakoupit, doprovodit k lékaři nebo na úřad a tak podobně. Místo vojny jsem absolvoval civilní službu v nemocnici jako pomocný ošetřovatel, a tak jsem k tomu měl blízko. Fungovalo to tak, že zákazník zavolal…  číst dále →

Sousedka – Noční trénink

Po tom zážitku z dopoledne u Simony jsem si vychutnával do matčina příchodu plně ten zážitek, co mne dopoledne potkal. Nejen sprchování a honění svého nádobíčka v koupelně, ale i sledování pornovidea na počítači se postaralo o výplň času do příchodu matky. Prostě byly to nezapomenutelné hodiny a to jsem ještě zdaleka netušil, jak situace bude pokračovat. číst dále →

Město pod lípami (6.část)

Astrid sledovala pohupující se závaží, přes zaťaté zuby zhluboka vydýchávala bolest. Její bradavky, pysky a klitoris byly natažené vzhůru, přímo stály v pozoru a svorky přidělané ke šňůrce se závažím je táhly výš a výš. Už tady tak ležela bez mála hodinu a půl, chvílemi měla pocit, že bradavky přestává cítit. Melly vstala a vzala do rukou další závažíčka. „Už ne,“ zašeptala Astrid a hodila po ní…  číst dále →

Podařená schůzka

Šel jsem ke Katce na návštěvu s velkým pugétem a mírnou nervozitou. Po chatu jsme se domluvili, že si spolu jen tak nezávazně zašpásujeme. Prostě oba máme sex moc rádi, tak proč si neudělat vzájemné potěšení. Navíc jsme oba nezadaní, takže nám ve schůzce nic nebránilo. Přesto jsem malinko nervózní byl. Přece jen to bylo poprvé, co jsem si domluvil rande takto přes net a i když sexování přes chat i mobil bylo s Katkou super, tohle je přece jen něco jiného. číst dále →

Kámošova mamka

Byl jsem pozvaný jedním kámošem z Prahy na oslavu jeho pětadvacetin. Docela jsem se těšil na veselou párty. Dobré jídlo, dobré pití, fajn lidi, co si přát víc? Něco by se možná přece jen ještě našlo. Třeba sbalit nějakou holku, která by měla chuť strávit příjemný milovací večer. V tomto ohledu jsem byl spíše pesimistický, ale naděje umírá poslední. číst dále →

Únos stopařky

S manželkou jsme se zase pohádali, proto jsem sebral z věšáčku klíče od chaty a rozhodl se, že víkend strávím tam, hezky v klidné vesnici. Doufal jsem navíc, že tam bude naše sousedka. Mnohokrát se mnou totiž vedla dvojsmyslné řeči, ze kterých jsem vydedukoval, že by mi klidně přidržela. Nikdy jsem jejích návrhů nevyužil, aspoň zatím… Nějaké výčitky svědomí bych rozhodně neměl, vím totiž, že ta moje mi nejmíň jednou nebo dvakrát zahnula, tak proč já bych se musel ovládat. číst dále →

Máma mé holky

Chodil jsem s Martou asi dva měsíce, ale pořád mi nechtěla dát. Doteď jsem na ni netlačil, ale dnes už jsem byl rozhodnutý, že ji dostanu. Už když jsem šel pro ni domů, ocas mi stál neskutečným způsobem - každý krok jsem cítil na svém krví nalitém žaludu. Cestou jsem si v hlavě sumíroval, jak to na Martu skoulím, abych se jí konečně dostal nejen ke kalhotkám, ale i pod ně. číst dále →

Nehoda

Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody. číst dále →

Doučování

„Pane Klestr, mohl byste připravit naši Magdu na přijímačky?“ ptal se mne mezi dveřmi soused. I když jsem se původní profesi již dlouho nevěnoval, v domě o mně pořád mluvili jako o profesoru z gymnázia. Ze školy jsem odešel po vzájemné dohodě už před několika lety. Mzdu ve výši námezdního dělníka z doků, jsem si kompenzoval… No nic. Prostě jsme se tenkrát s ředitelkou dohodli, že mé prohřešky nebude…  číst dále →

Špitál

Mám práci snů. Málo placenou, nepravidelné směny i o víkendech, i přes to všechno, bych neměnil. Aspoň prozatím. Co dělám? Zdravotního bratra v nemocnici. Na chirurgii. Ale o to nejde. Na každém oddělení jsou pacienti a to i pacienti opačného pohlaví. A malé procento z nich, jsou mladé a pěkné holky. Jo, je to jen malé procento, ale když takovou na oddělení přijmeme, mám o zábavu postaráno. Když nejsou…  číst dále →

Nejsem taková!

Svého přítele miluji! To hned pro začátek. A udělám pro něj vše, protože jsem se na světě jen pro něj. Jen pro něj jsem se před osmnácti lety narodila a jen pro něj dělám věci, které mi někdy nejsou příjemné. Ale dělám to pro naši lásku. Pro nás a naši budoucnost. Začalo to už v době, kdy mi bylo šestnáct skoro na začátku našeho vztahu. Radek byl mým prvním a učil mne tajům umění milování téměř každé…  číst dále →

Únor

„Pryč s buržousty! Pryč s imperialisty!“ skandovala nadšeně Zdenka spolu s ostatními a přehmátla si tyč s rudým praporem. Byla nadšená z toho pokroku, na který její vlast měla nakročeno. V Sovětském svazu se to dělníkům a rolníkům povedlo už před třiceti lety a teď, konečně, i tady! Děda sice z jejího zápalu tak nadšený nebyl, ale co on tomu rozumí! Mladým patří svět a staří teď budu koukat, co dokážou…. číst dále →

Na chatě

Jednoho dne jsem se rozhodl, že zajedu na pár dní k bratranci a sestřenici. Jelikož bydlí v krásném místě u Máchova jezera tak jsem se těšil. Tak jsem tedy sedl na autobus s báglem a z Prahy jel přímo k nim. Po příjezdu už na mě oba čekali a my se vydali do jejich chatky, kterou oni vlastní. Vybalil jsem si věci oni ne, jelikož chatka je dobře zásobená vším potřebným. Zašli jsme na oběd a po obědě…  číst dále →

Údržbář

Už to ráno, když jsem vstával, bylo divné. Nevím proč, ale bylo prostě divné. Nic zlého netuše, jsem přišel do práce, jako každý den. Už na vrátnici to hučelo jako v úle a pak mi to došlo. Ani jsem sem nemusel chodit. Krize, úspora nákladů, zefektivňování… Dostal sem vyhazov, odstupné a radu, že je to vlastně příležitost začít znovu a lépe. Vrátil jsem se domů a zoufale si dal hlavu do dlaní. číst dále →