Nevinně, kapitola čtvrtá

(Odkazy na všechny kapitoly najdete po napsání a vydání na mém profilu)

Jdeme lesem, košík prázdný, všude jsou velké šedé houby a já už ani nemám sílu na to namítat. Proč to nejde, na to už se ptát znovu nebudu. Ale dneska jsi nějaký milejší než jindy. Nevím, jestli spolu vůbec někdy budeme bydlet, ale obávám se, že už mi to začíná být jedno.

“Běž támhle, k té pasece s keříkama.” S horlivostí stopujícího psa se dostávám až na mýtinu s chrastím uprostřed. “Tam určitě něco bude, koukáš na to.” Dva rychlé kroky a propadám se, propadám se hluboko. Cítím jen bolest. Chvíli mi trvá, než si…

číst dále

sdílet

comments powered by Disqus

Podobné povídky